Třemešná – Město Albrechtice – Linhartovy – Krnov – Brantice – Milotice nad Opavou – lávové proudy u Meziny – Leskovec nad Moravicí – přehrada Slezská Harta – přehrada Kružberk – Kružberk (spaní v chatové osadě)
- najeto: 74 km
- nejnižší a nejvyšší bod: 318-586 m n. m.
- stoupání: 598 m
- klesání: 544 m
7. den: Deštivé zakončení
Kružberk (chatová osada) – přehrada Kružberk – Svatoňovice (- Větřkovice – Bílovec – Jistebník – Ostrava)
- najeto: 7 km
- nejnižší a nejvyšší bod: 402-556 m n. m.
- stoupání: 183 m
- klesání: 42 m
Ráno opět teplá snídaně – míchaná vajíčka. Je vidět, že si dopřáváme maximálně. Oblékáme se do vypraných cyklosvršků, počkáme až přestane pršet a vyrážíme. Cesta až do Krnova je mírně z kopce a ubíhá rychle. V Krnově se nasměrujeme na Milotice nad Opavou. Nejprve se ale zastavíme v Branticích na polévku, ať máme sílu na dlouhou etapu kolem přehrad Slezská Harta a Kružberk a na kopcovitou krajinu. V Miloticích to totiž přijde. Čtyřkilometrové stoupání je výživné.
Ale pak zase dolů ke Slezské Hartě. Trochu si zajedeme k přírodní památce Lávový proud u Meziny. Tady bychom bez biologa Franty asi nezamířili. Pak se houpeme kolem Slezské Harty po hlavní silnici až na hráz. Tady se samozřejmě zastavíme a hodnotíme vodní dílo jako vodohospodářští odborníci. Na chvíli váháme, zda do zákazu vjezdu pokračovat, ale odvážíme se přes závoru a značku projet. Jediný Dušík se pod ní vlezl a ukázal obdivuhodnou ekvilibristiku na kole.
Sjedeme pod hráz a tento pohled je ještě více monumentální. Jedeme dále kolem řeky Moravice. Mineme zříceninu kaple sv. Michaela a jsme u přehrady Kružberk. Opět kopírujeme její břehy. Tentokrát jedeme mimo hlavní silnice lesem a krajina je pestřejší. I hráz, které dorazíme za chvíli, je mnohem romantičtější než byla u Harty.
Teď už nám chybí jen dojet do obce Kružberk, kde máme domluvený nocleh na terase kamarádčiny chaty. Má ale jednu podmínku – vykoupat se v Moravici. Jdeme na to přímo pod hrází. Ponoří se jen Franta a Dušík, ostatní jsou opatrnější. Bodejť jo, když je voda studená a teče prudce. Kotníky se mrazem protáčí hodně.
Za obcí Kružberk míříme do chatové osady. Chvíli hledáme chatu, protože máme jen GPS souřadnice. Nakonec jsme úspěšní. Odstrojíme kola a jedeme do hospody. Bohužel už nevaří, tak si poručíme „nasmažit“ chipsy. Pivo ale bodlo po celodenní výživné jízdě.
Druhý den nás přivítá déšť. Trochu se nám mění plány. Otužilci Franta a Dušík se rozhodnou přesto pokračovat na Ostravu a povede se jim v suchu, protože déšť je vždy mine nebo jsou v hospodě. My ostatní počkáme na konec deště a zamíříme zpět přes hráz Kružberka do Svatoňovic. Tady se naložíme do náhradní dopravy. Během cesty autobusem do Oder dost prší a jsme rádi, že cestujeme pod střechou. V Odrách přesedneme do vlaku do Suchdola a pak zpátky do Ostravy.
